Srpen 2011

Moje srdce má vlastní mozek

25. srpna 2011 v 20:07 Více

Člověk má vždy na výběr a když je mladý, tak má na výběr dvakrát snad třikrát více. Cesty života se nevyzpytatelně točí různými směry a vybočující cestičky z té jedné rovné cesty životem, kde se stala chyba jsou nečekané a viditelné za delší čas. Někdo by jsi snad řekl, že všechno co se stalo se stát muselo, jen tak pro uklidnění své duše. Pořád si něco namlouváme, idealizujeme si všechny stavy, které jsou mozku k nepochopení. Proč se stalo tohle? Tamto? Ono?..Proč?! A tak se stane. Člověk věci nenapraví, ale měl by vědět, že jen tím, že se přes všechno to špatné přenese bude jednou líp. Co je pár týdnů, měsíců trápení? Vždyť na tom jsou ostatní lidé mnohem hůř! Ty roky co příijdou potom vypadají skvěle. Žít okamžikem, být volný..

Věřte, že pro každého je nějaké spasení za hříchy, které udělá. Může je vyčistit dobrými skutky. Nejenom, že to změní Vás, ale samotný pohled na svět. Většina lidí zahýbá špatným směrem pořád dokola, je to jeden začarovaný kruh. Když se člověk otáčí do minulosti, tak se trápí více než kdyby všechno nechal plavat. Ta touha po pomstě způsobuje neustálé řešení něčeho co BYLO, ale už NENÍ.. Ale my nemůžeme nechat věci plavat. Když se všechny ty strašné věci na světě s těmy krásnýmy slepí, vznikneme MY. Naše osobnost, naše zrcadlo pro oči druhých a tak je možné, že jednou budeme něčí studánkou, ve které se utopí city.. Je to ale možné? Vždyť každá generace je horší..