Štěstí

17. července 2011 v 19:00 |  Více
Jedinou věc, kterou máme všichni společnou je přání "být šťastní" a to dokonce i ti co na první pohled vypadají, že si v utrpení libují..

Francouzsý filosof a zároveň psycholog Allain de Botton říká: ,,Všimněte si, že na pocitech štěstí je založená reklama. Prostřednictvím lidí zažívajících právě okamžiky štěstí se výrobci snaží prodat své výrobky. Zákazník musí mít pocit, že si jeho koupí obstarává nejenom onu věc, ale především ty chvíle štěstí, které vidí v reklamě. To je to podstatné, co ho nakonec zláká ke koupi, aniž si to uvědomuje. Je to větší lež, než když vám tvrdí, že právě tenhle prášek vypere všechny skvrny nebo že tato čokoláda obsahuje všechny známé i neznámé vitaminy. Člověk se dívá především na obrázky a vidí, že instantní polévka za dvě minuty dokáže stmelit rodinu, že tabulka čokolády vylepšila partnerský sex, že jedna kapka parfému přitáhla pozornost všech mužů nebo žen."

Pro někoho je štěstí vášeň. Jiný si představuje pod tímto pojmem adrenalinové zážitky a proti nim staví nudu a stereotyp. Pro dalšího jsou to záchvěvy radosti, které ho naplňují procházkou krajinou. Někdo zažívá pocity štěstí ve chvílích, kdy se mu povede něco zásadního, zatímco východ nad řekou ho nechává zcela chladným. Někteří lidé za štěstí označují reálný život, který prožívají, protože např. zažili krušné časy a ví, že se lépe mít nebudou. Spousta z nás si myslí, že štěstí jde ruku v ruce s tím správným partnerem a že jakmile je najdeme, najdeme také konečně štěstí..


Názor Francouzského psychiatra Christophera André je následující:

,,Mícháme dvě věci dohromady. Ve skutečnosti nehledáme toho pravého, ale právě ty okamžiky štěstí, které nám vztah s konkrétním člověkem může přinést."

Každý den nemůže být posvícení a všední dny přijdou rychleji, než bychom se nadáli. Jedno je pocitům štěstí vlastní a nezáleží na tom co je vyvolává. Jsou efemérní. Efemérní, pomíjivé, prchavé - DOČASNÉ. Po každé euforii nastává fáze útlumu, což ale neznehodnocuje prožité štěstí, jak si lidé často říkají. Útlum není nic jiného než přirozená reakce našeho organismu, který se brání přetížení..:)

Podle součastních psychologů jde proti pocitům štěstí představivost. Šťastnější se cítí lidé, kteří nevybočují z průměru co se inteligence a tvořivosti týče. Přílišná představivost nás nutí dosahovat něčeho čeho dosáhnout nelze. Vzhlížíme k ideálům. Ať už se to týká partnerství, práce nebo rodinného života.

Vrozené dispozice jsou jedním z důvodů, proč někdo překoná tragickou událost bez větší újmy na duševním zdraví a vyjde z ní vnitřně posílený, a proř druhého stejná situace nalomí, ne-li uplně zlomí a utvrdí ho v přesvědčení, že on má v životě prostě smůlu a že nedokáže být šťastný!

Schopnost prožívat štěstí máme do určité míry vrozenou. První takový důkaz přineslpřed 10ti lety David Lykken z minnesotsné univerzity, který sledoval dvojčata, jež byla těsně po narození oddělená a z nichž každé vyrůstalo v jiné rodině. Dvojčata prošla naprosto odlišnými zkušenostmi, výchovou, měla jiné cíte, ale schopnost prožívat štěstí byla stejná. Lykken z toho usoudil, že sice neexistuje přímo gen štěstí, ale že existují genetické dispozice, které schoppnost prožívat štěstí ovlivňují.

Pozitivní myšlení je pro vnitřní pocit štěstí důležité. Není to něco co si můžeme přivolat ve chvílích smutku, ale něco co je třeba se snažit rozvíjet soustavně. Spisovatel Gustav Meyrink si v knize Zelená tvář všímá toho, že sošky Buddhy se vždycky smějí, zatímco sošky křesťanských svatých mají vždy vážný výraz.

Alain de Botton je přesvědčený, že pro pocity štěstí je nezbytný smích:) A v neposlední řadě jsou ke štěstí potřeba přátelé.. Né nadarmo Johann Wolfrang Goethe napsal, že není nic horšího, než když jsme v ráji samotní..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama